ŠKOLNÍ ZRALOST

Poznávací (kognitivní) zralost

Pro osvojení si dovedností základního trivia je nezbytné, aby dítě dosáhlo optimálního rozvoje v dílčích oblastech kognitivní zralosti. Veškeré tyto oblasti představují základní kameny, které podmiňují jeho úspěšnost  žáka ve škole.

Do skupiny kognitivních předpokladů můžeme zařadit následující oblasti:

• Motorické schopnosti – Jemná motorika má velký význam pro postupné osvojování dovednosti psaní. Nezralost v této oblasti se projeví křečovitým držením tužky, velkým tlakem při psaní i kreslení, neplynulostí tahů při psaní, kolísáním velikosti a sklonu písma, sníženou rychlostí psaní, špatnou úpravou písemného projevu. Nezralost v hrubé motorice se projevuje horší obratností, je porušena rovnováha, rotace trupu podle podélné osy těla, dítě může být nestabilní (časté pády, úrazy), mít špatný stoj a sed (při sezení v lavici se různě ohýbají a hrbí), porušenou pohybovou koordinaci, tedy přicházejí potíže i v tělesné výchově. Motorické schopnosti jsou velmi důležité i v oblasti vývoje řeči dítěte. Oslabení této funkce se může manifestovat patlavostí (dyslalií). Z tohoto důvodu by se již na počátku školní docházky neměly již u dítěte nacházet obtíže dyslalického charakteru, které negativním způsobem ovlivňují čtený i psaný projev dítěte.

• Řeč – Řeč má mimořádný význam pro vývoj dítěte. Oslabení této modality komplexním způsobem ovlivňuje školní dovednosti i celou osobnost dítěte. Dítě by mělo být schopné při vstupu do první třídy vyslovit všechny hlásky, neboť patlavost hlásek negativním způsobem ovlivňuje nácvik čtení a psaní. Pokud mají děti opožděný nebo nedokonalý vývoj řeči (agramatismy, nízká slovní zásoba apod.), mívají častěji obtíže ve čtení a psaní a ve zvýšené míře se u nich vyskytnou specifické poruchy učení.
• Sluchové vnímání – má v předškolním období významný vliv v oblasti vývoje řeči. Ve školním období přímým způsobem podmiňuje schopnost čtení a psaní. Oslabení se může projevovat nezájmem o čtené pohádky a potížemi naslouchání pokynům. Takové dítě se nechá velmi snadno vyrušit jakýmikoli dalšími zvukovými podněty.  Obtíže se projeví i v oblasti čtení. Typickou chybou je nepřesnost čtení, zaměňování, hledání slov, či obtížné pochopení významu a neschopností si zapamatovat básničky zpaměti, diktovaný text apod.  V písemném projevu dítě chybuje v měkčení i délkách, zaměňuje  
  
• Zrakové vnímání – je nedílnou součástí poznávání. Ovlivňuje rozvoj řeči a myšlení, orientaci v prostoru i základní matematické představy. U dětí školního věku je nezbytné mimo jiné pro rozlišování písmen, číslic, i pro zvládání základního trivia. Problémy a nevyzrálost v oblasti zrakového vnímání může být zřejmá již na počátku první třídy. Dítě mívá problémy v rozlišování tvarů, písmen a číslic.  Oslabení se mohou projevit záměnou tvarově podobných písmen a číslic. Čtení je charakteristicky pomalejší se zvýšenou chybovostí (domýšlením si slov, či písmen, jejich opakováním). Obtíže se objevují i v oblasti aritmetiky, geometrie a později i v naukových předmětech. Oslabené vedení očních pohybů se může projevit v neschopnosti udržet pozornost na samotný text. Dítě se neorientuje na stránce, neudrží pozornost na jednotlivé prvky, které mu postupně splývají s pozadím (například na obrázku stromu, kde pozadí tvoří les). Oslabení zrakové paměti se se může projevit problémy v zapamatování, rozpoznání a vybavení si tvarů písmen.  
• Vnímání prostoru – Obtíže v oblasti prostorové orientace se u dítěte předškolního věku mohou projevovat horší sebeobsluhou a obtížemi v osvojování si pojmů označujících prostorové uspořádání (nahoře, dole, vpravo, vlevo). Deficitní prostorové vnímání se odráží ve všech předmětech. Obtíže se často objeví například obtížnou orientací v prostoru, obrácenými písmeny, záměnami tvarově podobných písmen a dalšími problémy v oblasti základních trivia. Například v matematice při sčítání a odčítání pod sebou, při orientaci na číselné i časové ose a při odhadu vzdálenosti. Nezralost této funkce postihne, často oblíbený předmět, tělesnou výchovu při orientaci na dráze, měření času na stopkách apod.  
• Vnímání času – ovlivňuje nejenom organizaci práce, proces zautomatizování, ale také rozvržení učiva na krátkodobé a dlouhodobé cíle. Vnímání času a jeho posloupnosti je nezbytné i pro vnímání pořadí číslic a písmen tam, kde je zapotřebí uvědomovat si sled pořadí, například v abecedě.
• Matematické představy – ovlivňují manipulaci s předměty a vytváření matematických pojmů.

Tělesná (biologická) zralost

Biologická zralost je spojena nejenom s dosažením určitého věku, ale i dalšími faktory, jako je například výška a hmotnost dítěte, dokončení tzv. první strukturální přeměny. Zároveň je posuzován i stav celkového zdraví dítěte, či zrání dětského organismu zahrnující i zrání CNS.

Tělesná nezralost se může projevit u jedinců menšího vzrůstu, slabý a s drobnou konstitucí. U nich se může projevit zvýšená unavitelnost a nižší odolnost vůči zátěži vyplývající z nástupu do první třídy. Častá absence z důvodu nejrůznějších nemocí a vysoké nároky při následném dohánění školního učiva mohou dítě natolik sekundárně oslabit, že následně opět vyvolá další chorobu. Zároveň porovnávání malých, slabých a často nemocných dětí s jejich silnějšími vrstevníky, může vyvolat negativní prožívání. Díky odkladu povinné školní docházky dítě získá dostatek času, aby dospělo a posílil se mu jeho imunitní systém.

Emocionální, motivační a sociální zralost 

Emocionální zralost

Přílišná emocionálnost, strach, napětí, nebo tréma dítě snadno vyvedou z míry a negativním způsobem ovlivňují jeho výkonnost. Mimo jiné by dítě mělo být schopno odložit svá přání ve prospěch kolektivu· I malé neúspěchy takto nezralé dítě snáší velmi těžko, má celkově nižší odolnost vůči stresům (nižší frustrační toleranci), je dráždivé a přecitlivělé. To vše je provázeno pocity napětí, strachu, úzkosti a ukřivděnosti. Typické jsou i výkyvy nálad. 

Sociální zralost

Můžeme ji charakterizovat jako schopnost přijmout novou roli školáka. Nezralost v této oblasti se může projevovat problémy s autoritou (například učitele) i neakceptováním práva ostatních. Dítě je zlobivé a snaží se být středem pozornosti za každou cenu. Na pedagoga se žák nežádoucím způsobem fixuje, nebo naopak se ho bojí. Nechce chodit do školy a pláče. Občas lze zpozorovat i projevy agrese a zvýšenou závislost na pečovatelích (rodičích). Žák má problémy se zapojením do aktivit v kolektivu, nespolupracuje s ostatními. Mnohdy se práce straní nebo ji chce dělat samo, a tím ji spolužákům kazí. To vše vede k celkové neoblibě a vyčleňování z třídního kolektivu.

Motivace

V rámci motivace k samotnému učení by mělo mít dítě zájem o širší okruh informací, o fakta a souvislosti. Naopak nezájem o takové aktivity, jako je například čtení, kreslení, nebo pracování v sešitě, je známkou nezralosti.